Ani dnes nevypadám vyrovnaně

„Taky bys mi tady mohl s něčím pomoct nebo jít chvíli s dětmi ven, abych tady měla klid a mohla si udělat, co potřebuju.“

Cože? Co to říkám a jak to říkám? Jsem celá nějaká nervózní a všichni mě vadí. Ale proč? Vždyť mi nikdo nic neuděl a chovají se stejně jako jindy…

Podobná situace se někdy stane skoro každému. Něco nás rozhodí, něco se nám nedaří tak, jak bychom si zrovna představovali nebo s námi cloumají hormony.

Nemusíte být vždy milí, užásní a dokonalí. Já mám také občas své mínusové dny nebo okamžiky a řeknu něco, co partnera bolí nebo mu to je nepříjemné. To se občas stane a pokud je to skutečně občas, není to něco, čím bychom se měli příliš trápit a zabývat. Je ale potřeba si tyto chvíle uvědomovat, přiznat si, že takhle jsme to vlastně nechtěli a také se partnerovi za své chování omluvit, i když nám přijde, že za něj snad ani nemůžeme, že přišlo tak nějak samo.

Já většinou v takových situacích řeknu: „No, to jsem tomu zas dala, viď?“ nebo „Promiň, já jsem byla nějak mimo a neuměla jsem to v tu chvíli líp zvládnout.“ Tím, že přiznáte svou nedokonalost a omluvíte se, okamžitě odbouráte napětí, které mezi vámi, díky špatné náladě jednoho z vás, bylo.

Přiznat svou chybu nebo momentální špatné rozpoložení není známka slabosti. Právě naopak, tato schopnost svědčí o vaší síle.

Jak už znám sama sebe a vnímám, co se se mnou děje, stáva se mi častěji, že si už dopředu uvědomím, že nejsem ve své kůži a upozorním na to. V tu chvíli, když si to uvědomím a řeknu svému muži, jak mi právě je, tak už jen to mi často změní náladu a i když mi do té doby přišlo, že se mi právě teď vůbec nic nedaří, najednou je mi lépe.

Pokud se navíc v těchto chvílích dokážu nad své chmury povznést, pak pronesu třeba lehce upravenou mou velmi oblíbenou větu z filmu Román pro ženy: „Musím bohužel konstatovat, že ani dnes nevypadám vyrovnaně“. Díky humoru, který se za touto hláškou skrývá, se mi hned zlepší nálada a i můj muž ví, jak mi je a může mě podpořit.

Už se známe a víme, co jeden od druhého můžeme čekat. Víme, že každý může mít slabou chvilku, ale také víme, že se jeden na druhého můžeme spolehnout. Víme, proč jsme spolu a co jeden pro druhého znamenáme.

Nepotřebujete být dokonalí, ale potřebujete umět své nedokonalosti přiznat.

Podělte se v komentářích, jak se daří vám zvládat slabé chvíle.