Buď sám sebou

Vyjadřujte sami sebe

Říkáte, co si myslíte?

Děláte, co je vám vlastní?

Chováte se svým osobitým způsobem?

Toto není úplně jednoduchá disciplína a ukrývá velký prostor pro náš růst a sebezdokonalování. Mít svůj názor, vyjádřit jej a stát si za ním i přesto, že většina má názor zcela opačný nebo odlišný, vyžaduje naše úsilí, víru v sebe sama, odhodlanost a odvahu.

Stalo se vám někdy, že jste se přidali k většině jen proto, abyste nebyli jiní, aby si o vás ostatní nemysleli, že jste divní, zkrátka aby vám to nezpůsobilo nějaký problém? Asi většina se do takové situace někdy dostala. Já osobně s tím mám bohaté zkušenosti. Dnes už těch situací výrazně ubylo a stává se mi to jen občas, ale přesto je stále na čem pracovat.

Pozoruji, že důvodem je často pohodlnost.Je totiž jednodušší říci jen: „Jo, jo, vidím to stejně.“ než zformulovat vlastní myšlenku a následně ji ještě obhajovat nebo úvádět důvody, proč to vidím právě takto. Nejsou to třeba situace, které by nějak zásadně ovlivňovaly můj život, ale právě proto je potřeba se v těchto situacích cvičit, abychom pak zvládli ty důležitější.

V některých situacích je pro nás snadné zůstat sami sebou, v jiných naopak velmi obtížné. Záleží na mnoha okolnostech, třeba na tom, proti kolika lidem stojíte, jak moc to ovlivní váš další život, jak to bude působit na vaše vztahy, zda to tím můžete získat či ztratit. Například pokud by vám váš přítel řekl, že by bylo fajn skočit z mostu nebo vyloupit banku, pravděpodobně pro vás bude poměrně jednoduché vyjádřit, že toto vy nechcete, a to i přesto, že je to váš nejlepší přítel, neboť je to zcela proti vašemu přesvědčení a vašim zásadám a hodnotám a tyto stojí výše než přátelství s tímto člověkem.

Pokud vám ale stejný přítel řekne, že poznal dívku, která je naprosto úžasná, nesmírně ji miluje a chce si ji vzít i přesto, že se spolu znají teprve jeden měsíc, bude pro vás jistě složitější vyjádřit svůj racionální pohled na věc. Chcete ho sice ochránit před neuváženým rozhodnutím v zamilovanosti, ale současně nechcete narušit vaše přátelství. Můžete svůj názor sice vyjádřit taktně, ale i přesto se může stát, že se to vašeho přítele dotkne. Nechcete narušit váš vztah, proto to pro vás není snadné.

Otázkou je, kolika takovými situacemi projdeme, aniž bychom řekli, co si myslíme. Čím více jich je, tím více ztrácíme svou identitu, svou osobitost i své sebevědomí. Proto bychom měli sami sebe stavět na první místo svého hodnotového žebříčku, snažit se o svůj dobrý pocit. Ne, není to sobecké. Když řekenete něco, s čím druhý nesouhlasí a jemu to vadí, není to problém váš, ale jeho.

Samozřejmě je to následně i o dalších věcech. Nestačí jen říct: „Tohle si myslím“, ale je potřeba to vysvětlit, říci proč. A současně je nutné akceptovat názor druhého. Nemusíte s ním souhlasit, ale přijměte jej.

Vzpomeňte si na sebe, když vám bylo -náct. V tomto období vám pravděpodobně hodně záleželo na tom, abyste si mohli věci dělat podle svého. Nechtěli jste už poslouchat rodiče a dělat to, co vám říkají. Chtěli jste si najít svou cestu, a to i za cenu, že vám vždycky všechno hned nevyjde. Některým to vydrží a zůstanou takoví i nadále, jdou si za svým štěstím a nehledí na to, že jdou proti proudu.

Ale spousta lidí vlivem společenského tlaku a daných pravidel tzv. splyne v davu a chová se jako ovečka ve stádu, která jen čeká, jaký dostane pokyn. Je to paradox, ale přestože máme svobodu slova, lidé mívají strach vyjádřit svůj názor. Určitě jste se nějakým způsobem setkali s tímto: „V práci to je hrozný, vadí mi to a to, ale nemůžu nic říct, aby mě nevyhodili.“ nebo „Vykašli se na to, radši drž hubu a krok, vždyť to není tak hrozný.“ Možná jste sami někdy byli součástí takové situace nebo jste to někde zaslechli. Je to ale opět o prioritách, o tom, na čem mi skutečně záleží. Mám to vyzkoušeno na sobě.

U svého bývalého zaměstnavatele se mi stalo, že vedoucí řekla něco, co jsem cítila jako křivdu. Byla to nějaká výtka, ovšem ne oprávněná. Hodně se mě to dotklo a celé dopoledne jsem o tom přemýšlela. Nechtěla jsem, aby to skončilo tím, že ona má pocit, že jsem udělala chybu, když to tak ve skutečnosti nebylo. Ale říkala jsem si: „Nech to být, vždyť ono to časem vyprchá“. Ale nepomáhalo to, touha uvést věci na pravou míru byla silnější. Připravila jsem si, co řeknu a s obrovskou nervozitou jsem za ní šla. O tom, jaká by mohla být její reakce jsem ani nepřemýšlela. Řekla jsem jí, jak to cítím a co si o tom myslím. A výsledek? Byla úplně v pohodě. Vyšlo najevo, že neznala všechny souvislosti a proto jednala daným způsobem. Vyříkaly jsme si to a závěr byl takový, že jsem věděla, že je to mezi námi v pohodě, že ona není naštvaná na mě a já na ni.

Naše obavy jsou často zbytečné a neopodstatněné. Je nezbytné zůstávat sám sebou, nepotlačovat své touhy a dávat okolí jasně najevo, kým jsme. Nebojte se být jiný, naopak to využijte ve svůj prospěch. Odlišnost je plus, protože lidé si všímají toho, co je jiné a hlavně si to pamatují.

Poznejte sami sebe

Znáte sami sebe?

Víte na čem vám skutečně záleží, co je pro vás důležité?

Víte, v čem jste nezlomní?

Poznejte sami sebe, uvědomte si své hodnoty, své zásady. Vemte si papír a tužku a sepište si svůj hodnotový žebříček pro tuto chvíli. Naše osobnost se vyvíjí a mění a s ní i věci, na kterých nám záleží. Za pár měsíců či let bude váš hodnotový žebříček pravděpodobně vypadat jinak. Získáváme nové znalosti a zkušenosti s tím máme i jiné zvyky, způsoby chování a nároky na sebe i na druhé To, co pro nás bylo podstatné ve 20ti letech, pro nás může ve 40ti hrát zanedbatelnou roli. Snažte se pak v každé situaci jednat v souladu s vašimi hodnotami, s vědomím toho, o co vám skutečně jde. Nevyjadřujte souhlas jen proto, abyste se někomu zalíbili. Buďte upřímní, a to v první řadě sami k sobě. Nemůže se vám pak stát, že s jedním člověkem budete souhlasit a s druhým budete ve stejné věci nesouhlasit. Stávají se pak situace, že vám partner řekne, že si zajde na pivo a vy mu to odkývete a pak se sejdete s kamarádkou a stěžujete si, jak vám to vadí. Máte pak 2 reality a jedna z nich určitě není v pořádku. Je potřeba dostat to do rovnováhy a k tomu je nejlepším prostředkem upřímnost. Říkejte, co si myslíte a jednejte v souladu s tím, co říkáte.

Říkejte, co si myslíte

Snažte se to aplikovat v každé situaci. Vyhněte se tomu, abyste jen přikyvovali, když s někým hovoříte. Pokuste se pokaždé říci něco vlastními slovy, a to i když souhlasíte. Namísto „máš pravdu“, „jo, jo“ nebo „hmmm“ raději zopakujte to, co řekl někdo jiný, jen vlastními slovy, nebo k tomu přijdejte ještě něco svého. Důležité je mluvit. Až se pak dostanete do situace, že budete chtít říct jiný názor, bude to pro vás snazší, protože budete zvyklí hovořit.

Samozřejmě jiné to je, když se s někým bavíte ve dvou a je to blízká osoba (to vám pravděpodobně až takové problémy nedělá), nežli v situaci, kde je lidí více a s každým se tak dobře neznáte. Zkoušejte to postupně a sledujte přitom sami sebe, jak se cítíte. Možná to pro vás začne být i zábavné.

Dříve jsem měla velký problém vznést dotaz nebo říct svůj názor před více lidmi, třeba na nějakém semináři nebo na školení. Dnes už se ptám, když potřebuji a říkám, co si myslím. Možná tento problém vyplýval někdy z dětství, když jsem se setkávala s hláškami: „Nebuď zvědavá, budeš brzo stará.“ nebo „Kdo se moc ptá, moc se dozví.“ Dnes mám místo nich oblíbené jiné: „Líná huba, holé neštěstí.“ nebo „Žádná otázka není hloupá.“

Zachovejte vůči druhým respekt, úctu a toleranci. Říkat vlastní názor neznamená urážet nebo ponižovat druhého, neznamená to říkat někomu, že je to blbec nebo že to, co říká, je naprostý nesmysl. Říkejte, co si myslíte. Říkejte to jasně a srozumitelně, ale taktně. Namísto toho, abyste hodnotili názor druhého, vyjádřete pochopení pro názor druhého a poté řekněte, co si o tom myslíte vy a proč.

Mějte vlastní styl

Nejsme všichni stejní a to je skvělé. Každý je dobrý v něčem jiném a můžeme se navzjem doplňovat. A i když 2 lidé dělají to samé, nikdy to nedělají naprosto stejným způsobem. Během svého života se učíme spoustu nových věcí, které se chceme nebo z nějakého důvodu potřebujeme naučit. Když se učíte něco nového, naučte se základy a osvojte si zásady, které jsou pro danou činnost nezbytné.

Nesnažte se ale kopírovat vašeho učitele, nesnažte se napodobit jej a být stejný jako on. Zachovejte si vždy svou osobitost, svůj vlastní styl, hledejte cesty, které vyhovují vám, zdokonalujte se a hledejte nové možnosti. Je dobré mít nějaký vzor, ale nesnažte se vytvořit jeho kopii, protože originál je vždycky jen jeden a i sebelepší kopie zůstane pouze kopií. Vy sami jste originál a jste jedineční, tak to využijte ve svůj prospěch.

Využijte svých odlišností k tomu, aby si vás lidé zapamatovali, buďte na své jinakosti hrdí namísto toho, abyste se za ně styděli.

Já jsem dříve měla velký problém, když jsem musela v 16 letech začít nosit brýle. Připadala jsem si hrozně a snažila jsem se nošení brýlí omezit pouze na nezbytně nutnou dobu. Postupem času jsem ale potřebovala nosit brýle celý den. Řadu let mi vadilo, že brýle nosím. Nebylo to postupem času až tak intenzivní, ale stále jsem to úplně nepřijala. Celou dobu jsem se snažila vybírat si málo výrazné brýle.

Až když mi bylo 30, koupila jsem si brýle výraznější – červené a se širšími obroučkami. Líbily se mi a já jsem se konečně začala cítit s brýle mi dobře. V průběhu dalších let jsem dospěla k tomu, že se sama sobě líbím více s brýlemi, než bez nich, protože nemám moc výrazné oči a právě brýle jim zvýraznění dodají. Následně jsem si koupila brýle s ještě výraznějšími obroučkami a cítím se ještě lépe.

Zůstaňte sami sebou, využívejte své jedinečnosti.

Říkejte, co si myslíte, dělejte, co uznáte za vhodné a způsobem, který vám vyhovuje, a chovejte se tak, jak vám to přijde přirozené a správné.

Stěžejní body k větší spokojenosti a upevnění vlastní cesty:

  • Zaměřte se na situace, ve kterých máte problém říci, co si myslíte a pokuste se je eliminovat.

  • Nebojte se někomu oponovat, pokud si za svým názorem stojíte.

  • Více reagujte a méně přikyvujte.

  • Nenapadobujte druhé, učte se od nich, ale zůstaňte sami sebou.

  • Mějte svůj vlastní styl a využijte svých odlišností.

  • Jednejte v souladu se svými hodnotami a zásadami.

  • Hovořte a chovejte se tak, abyste VY byli spokojeni.

  • S názory druhých nemusíte souhlasit, ale přijměte je, buďte tolerantní a zachovávejte vůči druhým úctu.

Podělte se v komentářích o váš úspěch.

 Milujte sami sebe, buďte sami sebou a žijte svůj život.

Katka dělá, co ji baví a naplňuje, je součástí týmu SmartSelling a má ráda upřímnost za všech okolností.

Ráda objevuje svá skrytá zákoutí, překračuje komfortní zóny a předává své zkušenosti dál se záměrem pomoci druhým v nalezení své vlastní jedinečné cesty.

Kromě toho miluje počítače, techniku a nové programy. Návody otevírá až v nouzi nejvyšší :)

Komentáře